Kniha Mise školka
Nástup do školky je velkou změnou i pro vnitřní svět dítěte.
Mise školka pomáhá rodičům a dětem porozumět pocitům, které tuto změnu provázejí – nejistotě, strachu, osamělosti, ale i radosti a zvídavosti.
Není o tom, jak zastavit pláč nebo „zvládnout“ nástup do školky. Jde hlouběji – k pochopení toho, co dítě prožívá, a k tomu, jak ho těmito pocity provázet.
Protože když svému dítěti pomůžete porozumět tomu, co cítí, pomáháte mu rozumět samo sobě – a budujete tak pevné základy jeho emočního zdraví do budoucna.
*pro děti od 3 let i pro dospělé
Mise školka pomáhá:
-
porozumět emocím, které může dítě při nástupu do školky prožívat,
-
pojmenovat pocity, jako jsou nejistota, strach či osamělost,
-
vytvořit prostor pro společný rozhovor rodiče s dítětem,
-
provázet dítě jeho emocemi namísto řešení pouze jejich vnějších projevů,
-
hravou formou pracovat s pocity, které si dítě ze školky přináší domů.
O knize Mise školka
Když si uvědomím, jak změna ovlivňuje vnitřní prožívání dospělého člověka, snažím se pochopit, jaké to musí být pro malé dítě.
Nástup do školky znamená pro dítě cizí prostředí, neznámé lidi a množství nových podnětů, což mu otevírá bránu do světa nových vjemů a objevů. Tento proces je vždy jedinečný a vzrušující. Na jedné straně přináší pocity radosti, zvědavosti a naplnění, na druhé straně jej však může doprovázet také určité napětí a nejistota. U dětí to může být dokonce i pocit osamělosti a velký strach, protože vstupují do neznáma. Pocit nejistoty je absolutně přirozený, přestože nám nejprve není zrovna po chuti, je důležitý a pohání nás kupředu, abychom se učili a rostli. Vždyť kdybychom občas neprožívali
i nejistotu, jakou motivaci bychom se měli učit nebo hledat hlubší pochopení sebe samých a světa, ve kterém žijeme?
Dítěti při pocitech nejistoty, strachu či osamělosti nepomůžeme jejich ignorováním, utíkáním od nich, přesvědčováním dítěte o opaku, řešením „symptomů“ ani větou: „Doufám, že dnes ve školce plakat nebudeš!“ Potřebuje při nich naši lásku, přijetí, soucit a trpělivost.
Pomocí pohádkového příběhu, který vypráví jedinečnou zkušenost hlavního hrdiny, se věnujeme základním
a nejdůležitějším pocitům a emocím, které jsou vlastní téměř každému dítěti v období této významné změny. Jako hlavní nástroj používám rozhovor plný soucitu, mezi rodičem
a dítětem, díky kterému vzniká spojení – klíčová vazba – mezi rodičem a dítětem i bezpečné prostředí, ve kterém se dítě učí pochopit své vlastní prožitky, pojmenovat konkrétní emoce
a pocity a následně je zdravě prožívat (a uvolňovat), aby nedocházelo k blokování jeho emocionálního prožívání.
Věřím, že moje kniha pro vás bude inspirací, a přeji vám, aby se změna, s názvem školka, stala pro vás a vaše dítě dobrou životní zkušeností.
Iryna Zelyk
Metoda ukrytá přímo v příběhu
Do příběhu je přirozeně zakomponován také jednoduchý a hravý způsob, jak s dětskými pocity pracovat.
Artur si ze školky přináší květiny, které představují pocity a emoce, jež během dne prožil. Vkládá je do svého košíku a postupně se učí své pocity rozpoznávat, pojmenovávat a mluvit o nich.
Tento princip si můžete jednoduše přenést i domů a vytvořit si vlastní společný rituál. Nemusí to být právě květiny. Dítě může do košíku vkládat barevné kostky, přičemž si samo vybere barvu, která mu daný pocit připomíná. Můžete použít barevné papírky, na které společně napíšete název pocitu, nebo si vytvořit vlastní papírové květiny.
Dítě se tak postupně učí, že život přináší různé situace a s nimi i různé pocity – a všechny mají v jeho vnitřním světě své místo. Neučí se nepříjemné pocity potlačovat ani se jich zbavovat, ale vnímat je, pojmenovávat, rozumět jim a postupně objevovat, jak s nimi může zdravě pracovat.